Jak jsem obtěžoval KSČM nesmyslným zákonem

Po rekonstrukci fasády domu jsem dostal za úkol objednat nové cedule s číslem popisným a číslem orientačním. Jelikož jsem si nebyl zrovna jistý, jakým způsobem se cedule dají získat (úřad/reklamka), jak mají vypadat (barva/rozměry) a kam se mají umístit, vydal jsem se hledat radu na internet. Při zkoumání, co konkrétně určuje vyhláška obce a co zase vyhláška Ministerstva vnitra ČR jsem se dočetl, že číslo popisné (to červené) má být umístěno nad číslem orientačním (to černé).

Tento nevýznamný detail jsem si zapamatoval (přece jenom je všude na očích), a když jsem jednou kráčel kolem sídla místních komunistů, špatného umístění tabulek jsem si všiml i na jejich budově.

Ze zvědavosti jsem porušení §6 odstavce 2 zákona č. 326/2000 Sb. oznámil mailem na městském úřadu. Po týdnu mi odpověděla paní Šiklová z odboru výstavby:

Vážený pane,
vlastník byl dne 27.8.2013 telefonicky upozorněn na nesprávné umístění čísla popisného. Byla pořislíbena neprodlená náprava. Dne 6.9.2013 provedeme kontrolu.

Což bylo překvapení hned několikanásobné (odpověď, upozornění, slíbená kontrola, pouze jeden překlep). Komunisté opravu skutečně provedli (ačkoliv dávno po zmíněném 6. září).

Co z  toho plyne? Můžeme se radovat, že je svět zas o něco hezčí, protože zvítězil zákon a pořádek. Já osobně se můžu strachovat, jestli mi někdo dá nakládačku na ulici nebo jestli moje děti budou moct jít na vejšku.

Otázkou je, proč lze vymoct dodržovaní jednoho zákona během několika týdnů, zatímco KSČM, jejíž volební program inklinuje k porušování Listiny základních práv a svobod, je stále v parlamentu.